křeček, křečík, pískomil

Co víme o křečkovi.... jaký je rozdíl v povaze mezi křečkem a křečíkem a jakou výhodu má pískomil.

KŘEČEK

- minimální rozměry chovného zařízení: 40x20x30cm.

Nejčastěji chovaný křeček zlatý je spíše samotář. Není vhodné chovat více jedinců pohromadě a jedná se především o zvíře s noční aktivitou, které přes den spí.

- podestýlka: vrstva hoblin, nebo jiného podobného materiálu + materiál na stavbu hnízda (vata, dřevitá vata, sláma, seno apod.). Vhodný je také domek, který zvířeti poskytne zázemí a klid. Křeček si staví hnízdo klasického tvaru vmáčklé koule do vrcholu podestýlky. U křečka se setkáváme také s typickým "křečkováním", tedy shromažďování si potravy v blízkosti hnízda. Na horší časy..:-). Předloženou potravu v misce nasune do zásobních vaků po stranách hlavy a odnese si ji. Říkáte si, kam to dal. A ono - vida, je to v hnízdečku... Občas je třeba "spíž" překontrolovat, zda v ní zásoby nezahnívají. Zahnívající zbytky potravy doporučujeme odstranit. Nejlépe v době nepřítomnosti zvířete.

- při čištění klece nebo akvária, ve kterém je křeček doma, doporučujeme zachovat alespoň část napachované podestýlky ze "špinavé" nádoby a použít ji na napachování podestýlky nové do čisté ubikace. V "čistém" prostředí je poté zvíře méně stresováno, ubikace je poznačena jeho vlastním pachem.

- chov křečků je nutný při pokojové teplotě. V případě zkrácení světelného dne na podzim a vystavení nízkým teplotám upadají křečci do tzv. zimního spánku - málo se pohybují a nepřijímají téměř žádnou stravu.

- potrava: zelenina - všechny druhy (pozor na salát - ve větším množství může způsobovat průjmy), ovoce, tvrdý chléb (nutný pro obrušování zubů), zrní (ideáně kukuřice, slunečnice apod.). Stálý přístup k vodě (napájecí zařízení), potřeba množství vody může být snížena při konzumaci čerstvého ovoce. Pro mláďata a březí křečice je vhodné čerstvé mléko - pozor - nesmí být nakyslé a nesmí se kombinovat ze zelenou stravou. Čerstvá tráva (zelené) - pozor na zapaření, pozor na místo sběru - nevhodný je např. výběh psů, pozor na výskyt jedovatých rosltin (pryskyřník apod.). Trávu není třeba předkládat křečkům celoročně. U křečka je vhodný občasný přísun živočišné složky stravy, zvláště u březích nebo kojících samic. Jako složka živočišné stravy může posloužit sýr (trdý, tavený), kousky hovězího nebo drůbežího masa, moučný červ, kousky vařeného vejce apod.

- rozmnožování: páry se s k sobě pouští jen na omezenou dobu a musí být trvale pod dozorem. Při náznaku agresivity je třeba zvířata okamžitě oddělit. Setkání je vhodné v čisté, neutrálně napachované nádobě. Délka březosti: 15 - 17 dní, samice může mít při vhodné stravě i 9 vrhů ročně, vrhy bývají početné od 8 do 14ti mláďat. Při nedostatku živočišné bílkoviny v potravě je častý kanibalismus vlastních mláďat. Po dobu mláďat pod matkou do doby, kdy začínají sami opouštět hnízdo je také nutné zachovat klid a minimalizovat zásahy do ubikace zvířete. Od matky je třeba oddělit malé křečky ve věku 3 týdnů. Později se k nim začně chovat agresivně. Pohlavně mláďata dospívají ve věku 4 měsíců. V době pohlavního dospívání by měly být zvířata již odděleně, narůstá četnost vzájemných velmi potyček, které mouhou končit zraněním, pro slabší jedince i smrtelně. Průměrná délka života křečka: u šlechtěných dlouhosrstých forem 2 roky, zbývající se dožívají zhruba věku tří let.

Křeček není příliš vhodný pro malé děti, nebo je třeba dítě poučit, jak má s křečkem zacházet. V průběhu dne potřebuje klid, tiché místo. Opatrně při jeho buzení. Násilné a rychlé buzení spícího křečka je provázeno jeho útočnou obranou reakcí.



KŘEČÍK - nejčastěji chovaný je křečík džungarský nebo křečík Roborovského. Křečík je vhodnější k chovu v bytě a jeho povaha je vhodnější pro párové nebo skupinové chovy než je tomu u známějšího křečka. Křečíci jsou menší než křeček, mnohem pohyblivější, i když stále s převažující noční aktivitou. Páry nebo chovné skupiny je vhodné sestavovat v mladém věku. Při agresivitě je třeba zvířata okamžitě oddělit.

- nároky na chovatelské zařízení jsou stejné jako u křečků, potravu je ale třeba předkládat s vyšším obsahem živočišné bílkoviny a to celoročně s důrazem na dobu odchovu mláďat (tvrdý i tavený sýr, tvaroh, vařené vejce, vaječné směsi pro kanáry, kousky hovězího nebo drůbežího masa, mouční červi). Na podestýlku lze použít kromě klasických materiálů (hobliny, dřevěné pelety) také písek nebo bentonitové podestýlky pro kočky. Křečíka džungarského lze chovat celoročně venku. Zvířátka vystavená pobytu v zimně přelínávají z pruhovaného kabátku do kabátku bílého jen s tmavým pruhem na zádech.

- rozmnožování: v zásadě stejné jako u křečků jen s tím rozdílem, že lze chovat páry pohromadě. Délka březosti 20 dnů, bývá od 4 do 8mi mláďat. Samice může vrhnout opakovaně za sebou prakticky okamžitě po odstavu (odstav mláďat kolem 3 týdně věku). Pro omezení počtu vrhů v roce je vhodné oddělit samce okamžitě po porodu. Při nedostatku živočišné složky potravy se vyskytuje kanibalismus. Průměrná délka života křečíka 2 - 3 roky.



Dlouhý ocas a na konci štětička. PÍSKOMIL. Skupiny a páry sestavujeme v mladém věku. Agresivní jedince (většinou samce) je třeba vyřadit. Pískomil je aktivní ve dne i v noci - jeho obrovská výhoda proti křečkům i křečíkům. Můžete ho pozorovat i v průběhu dne - hlavně děti. Nároky na chov jsou podobné jako u křečíků, jen nádoba na chov by měla mít větší rozměry (min. 80x40x30cm). Pískomil potřebuje dostatek prostoru pro pohyb. Nutné je doplnění potravy o větve nebo kusy dřeva pro obrušování hlodáků. Ideální je použití ovocných dřevin. Jinak má stejné nároky jako jeho křečkovití příbuzní.